Dnes slaví...

Dnes sfouknou své svíčky na dortu tři velcí muži světa filmu: polovička režisérského dua Ethan Coen, herec a komik Bill Murray a pro hororový film velmi plodný spisovatel Stephen King.
Narodil se před jednapadesáti lety dvěma vysokoškolským profesorům. Se svým o tři roky starším bratrem Joelem společně točili filmy už jako děti (Joel tehdy režíroval a Ethan snímek zaštiťoval jako producent). První velký úspěch jim v roce 1996 přinesl snímek Fargo, za který si odnesli Oscara za nejlepší scénář. Zatím největším úspěchem bratří Coenových je čtyřoscarový thriller podle románu Cormaca McCarthyho Tahle země není pro starý, na kterém Ethan pracoval poprvé oficiálně jako režisér.
BILL MURRAY
Vlastním jménem William James Murray se narodil svým rodičům jako paté z devíti dětí před osmapadesáti lety. K filmu poprvé přičichl, když v roce 1975 propůjčil svůj hlas jedné z postaviček tarzanovského animáku Shame of the jungle (o 30 let později v originále namluvil animovaného Garfielda). V 80. letech si zahrál ve velice úspěšné poctě duchařským filmům Krotitelé duchů, která převálcovala žebříčky návštěvnosti po celém světě nejen díky promyšlené reklamní kampani, ale právě i díky Murrayově účasti. Murray je známý svou perfektní schopností improvizovat, kterou skvěle předvedl v legendární Tootsie jako spolubydlící Dustina Hoffmana. V 90. letech pak ztvárnil dvě výtečné postavy: gangstera ve filmu Vzteklej pes a Glorie – během jehož natáčení omylem zlomil nos Robertu De Nirovi –, a nesnesitelného moderátora počasí uvězněného v časové smyčce jednoho dne v komedii Na Hromnice o den více. Jako Bosley v Charlieho andílcích byl tím nejvtipnějším na celém filmu a o dva roky později byl naopak obsazen do role herce Boba Harrise v nezávislém dramatu Ztraceno v překladu, které bylo velice úspěšné u kritiků i diváků.
STEPHEN KING
Slavný spisovatel, jenž má velké zásluhy na poli literárního hororu, dnes slaví jednašedesáté narozeniny. Na svém kontě má okolo 40 románů, z nichž většina byla dříve či později převedena na filmové plátno. V jeho dílech se stávají výjimečnými zcela normální lidé, jež jsou vinou nějaké havárie obdarováni nejrůznějšími telekinetickými či věšteckými schopnostmi, které jim komplikují život, jako je tomu hned v první adaptaci jeho proslulé Carrie. U filmu, který vznikl podle znamenité Kingovy knihy Osvícení a který je dílem rovněž znamenitého Stanleyho Kubricka, se kritika i fanoušci shodují, že jde nejspíš o nejlepší převod Kingova díla na plátno. Za zmínku stojí také Mrtvá zóna či Misery. V 90. letech předvedl, že kromě hororů dokáže psát i kvalitní dramata, která se odehrávají vesměs ve vězeňských prostředích a kde si brilantně pohrává s osudy ústředních postav. O tom se můžeme přesvědčit ve dvou vynikajících spolupracích s Frankem Darabontem, a to v úchvatném Vykoupení z věznice Shawshank, jež získalo sedm nominací na Oscara, či v neméně úspěšné Zelené míli. Zajímavostí je, že Stephen King v adaptacích na svá díla velmi rád hraje epizodní role – většinou jde o bezvýznamné vedlejší postavy různých řidičů a hlídačů. Vedle toho rád poslouchá rockovou muziku a občas si zahraje na charitativních akcích s kapelou, kterou sám založil.
Čtěte dále
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře






