Filmoláda.cz

Autor: Jakub Ehrenberger | 10.9.2009 | přečteno 1432x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Animovaný, Rodinný/Dětský, Sci-fi & Fantasy, Dobrodružný, Akční, Komedie

Nemo v pixarovštině není vousatý námořník s ponorkou, ale malý klaun, jehož zápal pro dobrodružství je silnější než on sám. To jej samozřejmě dostane do pořádné šlamastyky. V oscarovém snímku Hledá se Nemo (2003) ho z problémů musí vytáhnout za ploutev jeho starostlivý tatínek Marlin v doprovodu ukecané a zapomnětlivé rybky Dory.

Oscar. Slovo, které se u Pixaru skloňuje v podstatě každý rok. Společnost je sbírá jako ztracené mince. V posledních letech bodoval VALL-I (nejlepší animovaný snímek), Ratatouille (nejlepší animovaný snímek) i Úžasňákovi (nejlepší animovaný snímek + střih zvuku). Za posledních pět let tak v klání o přízeň akademiků nezvítězili pouze Auta (2006), které (neptejte se proč) porazil animák Happy Feet.

Pinkava. Jan Pinkava je pravděpodobně jediným animátorem v Pixaru, jehož kořeny sahají až do naší republiky. Rozhodně je nejznámější. V dětství budoucí animátor emigroval s rodinou do Anglie, odkud později v dospělém věku zamířil za oceán. V Pixaru se podílel na kraťasu Geriho hra (1997, scénář + režie) a spolurežíroval i celovečerák Ratatouille (2007).

Quit. Jméno tlačítka, po němž ke konci šichty pošilhává každý animátor.

Renderování (anglicky rendering) je proces, kdy ze zadaných dat vzniká výsledný 3D obraz. Animáky by bez renderingu byly nahrané. Jen pro srovnání uvedu, že zatímco v roce 1995 renderování jednoho obrázku Příběhu hraček trvalo dvě hodiny, o deset let později se při tvorbě Aut animátor drbal s jediným obrazem hodin patnáct! Udivující? Ale vůbec ne. Ačkoliv vývoj technologií uhání vpřed, nároky na detail a kvalitu jednotlivých obrázků stoupají prostě ještě rychleji.

Stanton, jménem Andrew, patří k dalším matadorům v animátorském týmu. Z celovečerních snímků se podílel na režii Života brouka, Hledá se Nemo a VALL-I. V budoucnosti nám osvěží své umění v hrané (!) scifárně John Carter of Mars (2012) podle románu E. R. Burroughse (!!), který do podoby scénáře přepsal Michael Chabon (!!!).

Toy Story - Příběh hraček (1995), první hitovka studia. Snímek, jehož hlavní hrdinové jsou patrni už ze samotného názvu, to dotáhl na 361 milionů dolarů (odhadovaný rozpočet je 30 milionů), jeho mladší bráška dokonce na 485 milionů, když stál „jen“ 90. Po více než deseti letech Buzz Rakeťák s kovbojem Woodym, tyranosaurem Rexem a dalšími hračkami protáhnou naše peněženky potřetí. Světová premiéra stanovena na 18. června 2010.

Unkrich. Lee Unkrich odpovídá představě pixarovského všudybyla. Kromě spolurežírování snímků se podílí na jejich tvorbě také coby střihač a dabér méně významných postav, často pouze zvuků. Dlouhou dobu byl mužem v pozadí, jehož jména si všimnete až tak na pátý pokus (spolurežie Příběhu hraček 2, Příšerek s.r.o. a Hledá se Nemo). Teď  dostal šanci konečně se prosadit do novinových článků. Právě pod jeho režisérským dohledem totiž vzniká Toy Story 3, autorem scénáře je oscarový Michael Arndt (Malá Miss Sunshine).

VALL-I, rozloženě Víceúčelově Automatický Likvidační Lisovač – Imunizátor, je předposlední pixarovský hrdina, který nakoukl na stříbrné plátno. Vydělal celosvětově 521 milionů, což pro Pixar nejsou zase takové peníze. Vždyť Nemo jim hodil o 300 milionů víc a přes hranici 600 milionů to vytáhli také Ratatouille a Úžasňákovi. Romantický příběh robotického uklízeče totiž neoslovil americké diváky, kteří mu v domácích tržbách nepřihráli tolik milionů, kolik se možná čekalo, a zachraňoval to až zbytek světa. Vtipně v tomto světle zní fakt, že VALL-I byl až donedávna považován uživateli Imdb.com za nejlepší pixarovský snímek. Letos jej však vyškolil nováček Vzhůru do oblak, jemuž sympaticky rostou také tržby. Nerudný důchodce Carl Fredricksen ohrožuje i dosavadního rekordmana Pixaru Nema.

Woody. Kdo by neznal Woodyho, ten by se měl dobrovolně vzdát hodnosti znalce animáků. Žárlivého kovboje známe z Příběhu hraček, příští rok se vrátí ve třetím dobrodružství. Mrkněte na teaser.

X označuje tajemnou neznámou substanci pixarovských snímků, jíž se dlouhodobě daří držet všechny filmy studia na velmi vysoké úrovni. Schválně, řekněte, které další studio má tak vyrovnaně kvalitní produkci.

Yes. Odpověď na otázku, zda i zapšklý anglický důchodce může jít do kina na nějakou novinku od Pixaru.

Způsob výroby animovaných snímků, jakým pracuje Pixar, se česky jmenuje počítačově generovaný obraz a zkracuje se dle anglického sousloví na CGI (= computer-generated imagery). Výsledkem je plastický obraz, který dnes už dobře známe. Dalšími metodami, kterými mohou vznikat animované snímky, jsou třeba motion capture (Polární expres, Beowulf) nebo klasická pookénková animace (stop motion, př. Ukradené Vánoce, Mrtvá nevěsta Tima Burtona). Zástupcem úplně klasické animace jsou starší české Večerníčky nebo snímky od Disneyho. Vzpomínáte na Donalda nebo Maxipsa Fíka? Tak to je klasická animace.

Předchozí část abecedy čtěte zde: Abeceda kouzelníků od Pixaru: A-M

Facebook Jaggni to! del.icio.us