Filmoláda.cz

| Autor: Jakub Ehrenberger | 4.6.2009 | přečteno 607x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Krimi, Thriller, Drama, Recenze

Než se pustím do samotné recenze, řeknu vám, že jsem znalcem knižní předlohy. Román jsem přečetl a naprosto mě uchvátil. Je napsaný poutavě, svižně a ve stylu moderní doby. Ačkoliv si samozřejmě nepamatuji všechny podrobnosti, základní osa příběhu mi v hlavě zůstala. Proto jsem nebyl překvapen některými dějovými zvraty. Ačkoliv jsem se samozřejmě snažil nebrat při svém hodnocení znalost předlohy v úvahu, určitě se to na něm podepsalo. Na druhou stranu se nemusíte bát toho, že budu hnidopišsky vyjmenovávat vše, co tvůrci udělali trochu jinak. Zase tak dobře si předlohu nepamatuji.

Na počátku příběhu nebuďte zmatení. V rychlém sledu vás totiž čeká návštěva Vatikánu, kde právě zemřel poslední papež, Švýcarska, kde se právě podařilo vyrobit antihmotu, a Massachusetts, kde právě Robert Langdon přeplaval bazén na délku. No žůžo start, ne? Ale jedno pěkně po druhém.

V úvodní sekvenci z Vatikánu se vám naskytne pohled na papežův pohřeb, přičemž k němu dostanete i odbornou teoretickou přednášku o tom, co následuje po něm. Chystá se samozřejmě tzv. konkláve, při němž kolegium kardinálů vybere nebožtíkova nástupce. Do té doby funkci papeže zastává jeho nejbližší pobočník, komorník a rádce, tzv. camerlengo. Camerlengo Patrick McKenna (Ewan McGregor) se tak na omezenou dobu stává nejvyšší instancí ve Vatikánu, respektive celém křesťanském světě.

To vědci ve švýcarském CERNu, světoznámém vědeckém středisku, většinou nad náboženstvím ohrnují nos a pěkně přikládají raději pod svůj ohýnek. Tím v tuto chvíli nejhřejivějším je urychlovač částic, s jehož pomocí se podaří omezené skupince vědců, mezi nimiž je i jistá Vittoria Vetraová (Ayeret Zurer), vytvořit značné množství antihmoty. Antihmotou rozumějte látku, jejíž zrnko dokáže po energetické stránce uživit jedno město. Tedy, abych byl přesný, tohle byl původní plán, jak antihmotu využít. Platilo to však pouze do chvíle, než antihmotu přímo z CERNu někdo ukradl, umístil na nespecifikovaném místě ve Vatikánu, unesl čtyři nejžhavější kandidáty na post papeže a rozhodl se tímhle vším dohromady zlikvidovat katolickou církev. To vše pod tajným heslem Ilumináti.

A to je přesně chvíle pro našeho symbologa Roberta Langdona (Tom Hanks). V nouzi nejvyšší si samozřejmě Vatikán vzpomene právě na svého úhlavního nepřítele a povolá jej společně s Vittorií Vetraovou do zbraně. Pokud vám to ještě nedocvaklo, pak důvodem k tomuto kroku je právě spolek Iluminátů, tajný a už pěkně vousatý nepřítel Vatikánu, který kdysi svému rivalovi slíbil zničení. Vypadá to, že ten den konečně nastal, takže by samozřejmě byla hloupost, kdyby odborník na slovo vzatý nebyl u toho.

Po příjezdu do Vatikánu je Langdon přivítán inspektorem Vatikánské policie Olivettim (Pierfrancesco Favino), jenž byl tím, kdo se o jeho cestu do Evropy výrazně zasadil. Ten jej přivede téměř až do centra dění, k veliteli Švýcarské gardy Richterovi (Stellan Skarsgård). Samotnému veliteli Richterovi sice Langdonova přítomnost u srdce nijak neulehčí, přesto mu poskytne vše potřebné, aby renomovaný profesor mohl zahájit svou detektivní výpravu za spásou Vatikánu. Potřebuje k tomu ale přístup do vatikánských archivů.

Idea je taková, že zatímco se Richter se svými lidmi bude pokoušet najít antihmotu, skrytou někde ve Vatikánu nebo jeho nejbližším okolí, Langdon se v doprovodu Vittorie a inspektora Olivettiho pokusí dopadnout záškodníka přímo v akci. Tajemný nepřítel (Nikolaj Lie Kass) totiž v dopise vzkázal, že každou hodinu zabije na tajemné iluminátské „stezce osvícení“ jednoho z unesených kardinálů. Celá show by pak samozřejmě měla skončit s úderem půlnoci výbuchem Vatikánu a teoretickým zánikem celé katolické církve. Roberte, to máš teda fakt co dělat, abys toho chlápka zastavil. Tři, dva, jedna a start! Zběsilá honička po římských svatostáncích, jednotlivých částech stezky, může začít.

Šifru mistra Leonarda už si opravdu pamatuji hodně matně, v hlavě mi však utkvělo, že byla nesnesitelně ukecaná. Půlku snímku nám tvůrci pouze vysvětlovali, o co vlastně jde. Scenáristé Akiva Goldsman (sepsal i Šifru) a David Koepp zřejmě tyto negativní recenze dobře pročetli, protože v Andělech a démonech už vsadili na přímočarou akci. Příběh se tentokrát o poznání zrychlil a ačkoliv to pořád není žádná dechberoucí a do poslední minuty napínavá tahanice, vyloženě nudit by vás neměl. Potenciál knihy scenáristé nicméně ani tentokrát nevydolovali na maximum.

Pokud jde o akci samotnou, čeká na vás ve filmu hned několik vcelku pěkných scén. Tentokrát se na můj vkus trochu překvapivě hodně střílí a neméně často umírá. Místy mi dokonce přišlo, že zpoza sloupu prostě musí vyběhnout Daniel Craig, aby to všechno bez okolků vyřešil. O ten lehce blažený pocit se nicméně nestará ani tak samotná kamera, která přijde jen s několika málo nápady, ale uvěřitelný hlavní záporák s tváří dánského herce Nikolaje Lie Kassa. Nevím, odkud toho kluka vyhrabali, ale svou roli zahrál naprosto perfektně. Když už jsem u těch herců, nesmím opomenout výkon Ewana McGregora. Z toho kluka z Trainspottingu a Star Wars to vytáhl až na jednoho z nejsympatičtějších herců současnosti a svůj part camerlenga zvládá naprosto přesvědčivě. Trochu v pozadí se pak producírují ostatní představitelé: Skarsgård, jenž dostal minimum prostoru, Hanks, který už taky zahrál líp, a Ayeret Zurerová, jejíž postava byla ve filmu přece jen trochu degradována a s tím málem, co se vlezlo vedle pobíhání Langdonovi po boku, vás asi taky nijak neosloví.

Režisér Ron Howard je už zkušený matador a opět mi dokázal, že do filmového průmyslu už nějaký ten pátek dělá. Nechal si ke snímku napsat hudbu od mistra v oboru, neselhávajícího Hanse Zimmera, nechal si vypracovat trochu provzdušněný scénář, obsadil charismatické herce a skul to všechno s řemeslnou přesností, kterou by mu kdekdo mohl závidět. Proč si ale do snímku nechal proniknout tolik očividných chyb a nelogičností, to mi nejde na mozek. Překousnu, že papežové mluví při konkláve anglicky, ačkoliv to nepovažuji za pravděpodobné. To, že vševědoucí Langdon vždycky objeví znak k dalšímu místu ještě snadněji, než kdyby o něj zakopl, však už neberu. Stejně jako to, že členové vatikánské policie se nechají vyvraždit jako ovečky, že nájemný vrah vleze do auta, jež mu dodal jeho zaměstnavatel, a otočí klíčkem v zapalování nebo to, že po efektním rozprsknutí suti v hlavní lodi Svatopetrské katedrály bude totéž místo za několik málo minut vypadat jako nové. A nechtějte, abych se pouštěl do fyzikálních rozborů, protože ačkoliv fyzika není můj obor, průběhu události na konci filmu prostě nevěřím.

Oceňuji, že se tvůrci posunuli od „senzační filmové adaptace ještě senzačnější knihy“ k civilnějšímu akčnímu thrilleru, který si na něco víc už nehraje. Některé věci jim přesto odpustit nemůžu. A z nemalé části jsou to chyby samotného filmu, ne jeho možná trochu neuvěřitelné knižní předlohy.

Andělé a démoni (Angels & Demons)

Drama / Krimi / Mysteriózní / Thriller

USA 2009, 138 min

Režie: Ron Howard

Scénář: Akiva Goldsman, David Koepp, Dan Brown (román)

Hudba: Hans Zimmer

Hrají: Tom Hanks (Robert Langdon), Ayeret Zurer (Vittoria Vetraová), Ewan McGregor (camerlengo Patrick McKenna), Stellan Skarsgård (poručík Richter), Pierfrancesco Favino (inspektor Olivetti) Nikolaj Lie Kass (zabiják) a další

(karta filmu v naší databázi)

Facebook Jaggni to! del.icio.us