Filmoláda.cz

Autor: Jakub Ehrenberger | 19.12.2009 | přečteno 708x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Rozhovor

Jak vypadá váš život po oscarové nominaci?

Ellen Page: Myslíte jako, jaké to je být nominovaný? No, věci se změní. Vaše kariéra je úplně jiná. Je to obrovský dar, protože už to, že můžete pracovat jako herci, je skvělé, natož když vás někdo nechá si vybrat, co přesně chcete dělat. Pro kohokoliv je to prostě něco fakt velkýho. Chci říct, že je to nezvyk. Nejsem zvyklá být vděčná za možnost hrát ve filmu a nadšeně pracovat na malém snímku, do něhož vkládám své naděje, a tak.

Ve filmu vypadáte z bruslení opravdu nadšená. Bylo to tak ve scénáři, nebo ten pocit ve vás vyvolávalo samotné bruslení?

EP: Obojí. V tom filmu hraju někoho, kdo je do bruslení opravdu zapálený. Ten pocit je úžasný. Jako dítě jsem vždycky dělala nějaký sport a milovala jsem ho, třeba fotbal. Snažila jsem se být opravdu dobrá. Teď jsem dostala možnost dostat za ten skutečný zápal i zaplaceno. Roller derby (americký týmový sport provozovaný na kolečkových bruslích - pozn. red.) se mi opravdu líbilo, takže jsem si to skvěle užila.

Je tohle vaše poslední náctiletá postava, nebo budete hrát podobné, dokud na to budete vypadat?

EP: Ach Bože. Tohle je přece zcela závislé na postavě, kterou mi někdo svěří. Taky bude záležet na tom, co se mi bude líbit a do čeho se budu chtít pustit.

Dala jste si na čas, než jste si vybrala další hlavní roli?

EP: Abych byla upřímná, tak já se dvakrát moc nerozmýšlím. Prostě tak nějak cítím, co chci dělat a mám opravdové štěstí, že můžu pracovat se skvělými lidmi, kteří to chápou a dokážou mě podpořit, když se mi do něčeho nechce. Tihle lidé chtějí kvalitu, ne kvantitu, a když dělám něco, o co nemám zájem, tak to kazím. Po Junu, v němž jsem byla skoro v každé scéně, jsem si musela dát rok pohov. Společně s kamarádem jsme procestovali východní Evropy a stanovali jsme na Newfoundlandu. Potřebovala jsem prostě čas jen sama pro sebe.

Byly to jižanské hodnoty, nebo roller derby, čím si vás Vyfič! získalo?

EP: Všechno. To, že je tam roller derby, bylo samo o sobě hodně lákavé. Vyhlídka, že se naučím bruslit, byla neuvěřitelně vzrušující. Navíc můj vztah k tomuhle filmu byl nesmírně upřímný a mluvit o něm s Drew (Barrymore, režisérkou a současně představitelkou jedné z postav snímku - pozn. red.) a seznámit se s její představou, to mě přesvědčilo, abych se s ní do tohohle zdánlivě zatím nezpracovaného příběhu matky a dcery pustila. Ten vztah matky a dcery, které se navzájem mají rády a zajímají se o sebe navzájem, ačkoliv jejich zcela odlišné životy prochází řadou změn, tenhle pohled mi přišel velmi upřímný.

Jaké to bylo připravovat vaše drobné tělo na pozici střelkyně?

EP: Jo, to jsem celá já. Jak jinak, než že jsem si to užila. Je to vlastně zábava. Vím, že jsem malinkatá, ale já jsem vždycky bývala a vždycky jsem hrávala nějaký sport. Nikdy se nebylo nic, co by mě nepřinutilo nad tím nějak přemýšlet. A pokud přece jenom, pak jsem byla agresivnější. Trénovala jsem rychlost. Stal se ze mě malý čiperný hajzlík schopný hrát roller derby. Chci říct, že být velký se doopravdy hodí, ale být malý může být taky výhodou. Zvlášť jako střelkyně jsem se mohla jednodušeji prosmýknout mezi obranou soupeře.

Chybí vám teď inline bruslení?

EP: Samozřejmě, ale občas se ujišťuju, že to ještě pořád umím. Nedávno jsem zavolala své trenérce, tedy trénovala jsem s ní tři měsíce, takže se z nás už staly kamarádky, a šly jsme si chvilku zabruslit. Teď samozřejmě nemůžu hrát derby, protože právě natáčím, takže jsme se jen tak lehce projeli.

Co vás na tom tak zaujalo? Co vás inspirovalo, abyste se pořád zlepšovala?

EP: No, já jsem sportovala už od dětství, takže mám pořád dobrý vztah k čemukoliv, co mě přinutí používat mé tělo i mysl a vrhnout se do toho hlava nehlava. Bylo vzrušující naučit se něco úplně nového. Já vím, že to nejspíš zní divně, protože  jsem mladá, je mi teprve 22 a vím, že jsem mladá, ale prostě už tu není tolik věcí, které by se člověk musel naučit, víte, co tím myslím? Prostě být schopný pokorně přijmout, že vám něco vůbec nejde, a tvrdě makat na tom, aby se to zlepšilo a tak. Navíc bylo vzrušující dělat všechny kaskadérské kousky sama.

Dělala jste nějaké doplňující cvičení jako protahování nebo běhání?

EP: Jasně. Spolupracovala jsem se skvělým trenérem, který se jmenoval Harley Pasternak, a jeho lidmi. Tihle lidi mě dokopali k tomu, aby můj zadek nějak vypadal. Cvičila jsem s nimi pětkrát do týdne, k tomu jsem měla ještě tři tréninky derby. To bylo všechno, co jsem absolvovala.

Konec první části rozhovoru. Druhou část naleznete zde.

Snímek Vyfič! má u nás premiéru 17. prosince 2009.

Rozhovor je zkráceným překladem rozhovoru zveřejněného na stránkách Crave Online dne 1. října 2009. Český překlad: copyright © NetWits Company, Jakub Ehrenberger.

Facebook Jaggni to! del.icio.us