
Gran Torino: Clint Eastwood hájí spravedlnost jako zamlada
Ačkoliv na americké výroční ceny útočil Clint Eastwood s dramatem Výměna, mnohem většího diváckého ohlasu se dočkalo jeho záhy uvedené drama Gran Torino. Příběh válečného veterána, kterému se svět mění před očima, aniž by on sám měl možnost to jakkoliv ovlivnit, byste rozhodně neměli minout ani v tuzemských kinech.




| Autor: Jakub Ehrenberger | 20.4.2009 | přečteno 793x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Krimi, Thriller, Drama, Recenze
Zní to možná neuvěřitelně, ale Clinta Eastwooda jsme naposledy měli možnost vidět na plátnech v roce 2004 v Oscary ověnčeném snímku Million Dollar Baby. Od té doby se Clint věnoval pouze režii (Vlajky našich otců, Dopisy z Iwo Jimy, Výměna). Ve svém nejnovějším dramatu jakoby se vracel k postavám drsňáků, jimž vdechl život ve svém nejproduktivnějším hereckém období. Nelze však úplně přehlédnout ani paralelu právě s oscarovým dramatem Million Dollar Baby.
Walt Kowalski (Eastwood) má většinu svého života už dávno za sebou. Válka v Koreji z něj udělala chlapa, co se smrti nebojí, dlouhodobý pracovní poměr u Forda zase amerického patriota. Nelze se mu tedy divit, že velmi těžce snáší změny, kterými společnost v současnosti prochází. Když se tedy do jeho sousedství přistěhuje rodina asijských imigrantů, nezbývá mu, než si pohrdlivě odplivnout a pokusit se nové sousedy ignorovat. Koneckonců celá Waltova stará čtvrť je teď plná jim podobných.
Když tedy Walt zůstane po smrti své manželky ve čtvrti i v celém domě v podstatě sám, společnost mu dělá jen fena Daisy, zdá se nápad jeho synů umístit jej někam do pečovatelského domu naprosto logickým řešením. Walt se však rozhodně nehodlá vzdát své svobody a vlastní samostatnosti a se svým synem a jeho manželkou, kteří jej mají div ne za nemohoucího staříka, vymete dveře. Těžkou hlavu navíc Walt dělá i mladému faráři z místního kostela (Christopher Carley), který Waltově zesnulé manželce slíbil, že na jejího manžela dá pozor.
Situace v celém sousedství se radikálně změní, když Thao (Bee Vang), neprůbojný mladík ze sousedního domu, začne mít problémy se svým bratrancem a jeho gangem. Asijský gang se pokouší Thaa získat na svou stranu a přijímací zkouškou má být pro Thaa krádež Waltova starého fordu Gran Torino z roku 1972. To se nešikovnému mladíkovi samozřejmě nepovede a může být rád, že mu Walt se svou řevnivostí a odporem k cizím kulturám neprohnal pár broků hlavou.
Záhy se Walt stane svědkem dalšího, tentokrát dokonce násilného pokusu gangu přinutit Thaa ke spolupráci. Prošedivělý veterán se zbraní v ruce se však postará, aby mladíci vypadli z jeho trávníku, čímž také zachrání Thaa, a stane se tak hrdinou blízkého okolí. Nedlouho poté navíc z podobné šlamastyky vytáhne i Thaovu starší a velmi sympatickou sestru Sue (Ahney Her), čímž se usvědčí v tom, že s jeho nenávistí k cizím kulturám to zase není tak žhavé. Zabránit bezpráví, o to jde především.
Walt se tedy definitivně stává přítelem svých asijských sousedů a brzy zjišťuje, že mu jsou bližší než jeho vlastní synové. Uvolí se dokonce, že si mladý Thao u něj může „odpracovat“ ostudu, kterou pokusem o krádež celé své hmongské rodině udělal. Thao se pod přísným Waltovým dohledem mění z ustrašeného chlapce na odvážného mladého muže a dokonce začne pracovat, aby si vydělal na školu. Bratrancův gang však na svou porážku nezapomněl, a tak vše míří k nevyhnutelnému konci. Je jasné, že se po všem tom mávání zbraněmi a silných slovech nakonec opravdu bude i střílet.
Gran Torino je přímočarý a velmi jednoduchý snímek, jehož poselství mohli tvůrci napsat rovnou na plakát, protože po úvodních několika minutách je i těm pomaleji myslícím divákům jasné, jakým směrem se Eastwoodovo drama bude ubírat. Ačkoliv si debutující scenáristická dvojice Nick Schenk a Dave Johannson dovolila drobnou úlitbu kritikům, na průhlednosti celého příběhu to nic nemění. Bezprostřední pojetí se tak stává sázkou na jistotu a podobným dojmem působí vlastně i celý snímek. Clint Eastwood neriskuje ani na hereckém poli ani v režisérském křesle a předkládá divákům nepříliš kořeněnou baštu, která jim však zaručeně musí chutnat.
Kromě leitmotivu přistěhovalectví, jež je přímo konfrontováno s Waltovým konzervativním přístupem, dostává trochu prostoru i kritika soudobé americké společnosti. Vše je však načrtnuto jen velmi jemně a jednotlivé situace tvoří spíš pozadí pro změnu Waltova xenofobního přístupu. Utlumena je tak většina vedlejších postav včetně mladého kněze nebo svérázné dívky Sue, kteří ovlivňují příběh spíš sporadicky, pokud vůbec.
Jít na Gran Torino do kina se rovná vyrazit na film, který máločím překvapí, ale v podstatě ničím nezklame. Příběh o prošedivělém mazákovi, který předal vše, co mohl, do mladších rukou, máme však možnost vidět v té nejaktuálnější podobě. Eastwoodova poslední herecká štace tak získává nálepku vážného snímku a nedivil bych se, kdyby se na ni časem vzpomínalo jako na trochu akčnější sociální drama. Ať už jako na drama mapující problematiku imigrantů, nebo na drama popisující podzim života jednoho vlasteneckého válečného veterána, který se jen velmi těžko srovnává se současnou společností.
Gran Torino
Drama / Krimi
USA / Austrálie 2008, 116 min
Režie: Clint Eastwood
Scénář: Nick Schenk, Dave Johannson
Hudba: Kyle Eastwood, Michael Stevens
Hrají: Clint Eastwood (Walt Kowalski), Christopher Carley (farář), Bee Vang (Thao), Ahney Her (Sue), Brian Haley (Mitch Kowalski) a další
Čtěte dále
Výměna: Boj osamocené matky se zlem
Po přečtení spalte - komedie, která nenadchne, ale ani neurazí
Kurýr 3: Jason Statham na cestě do východní Evropy nenabízí nic nového
Andělé a démoni – lehce nadprůměrný akční thriller s celou řadou chyb
Batman potírá zlo v Gothamu už sedm desetiletí
Batman 3 s Christopherem Nolanem nebo bez něj?
Hodinu nevíš: Heparinový vrah na stříbrném plátně
Quentin Tarantino: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Někdo to rád horké aneb Billy Wilder nejen coby autor komedií
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře











