
Michael Moore: „Film Český mír jsem si zamiloval, chci ho na svůj festival“
Velkého povzbuzení od proslulého amerického dokumentaristy Michaela Moora se dostalo před čtvrteční premiérou tvůrcům filmu Český mír.
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Dokumentární
„Snímek jsem viděl a hned jsem si ho zamiloval. Můžeme ho uvést u mě na festivalu?“, napsal režisérům Vítu Klusákovi a Filipovi Remundovi po zhlédnutí DVD s dokumentární komedií o americkém radaru v Čechách. Toto ocenění přišlo pouze pár dnů poté, co Michael Moore v americké rozhlasové stanici NPR zařadil Český sen , předcházející snímek stejných režisérů, mezi šest svých nejoblíbenějších filmů (vedle například Borata). Jedním z hlavních kritérií pro něj bylo využití humoru, který je podle něj v dokumentech vzácný. Český sen také vyhrál jako nejlepší dokumentární film v roce 2005 festival Traverse City Film Festival, který Michael Moore založil. Americkou premiéru Českého snu v New Yorku opět uváděl tento autor, jehož proslavily snímky jako Bowling for Columbine nebo Fahrenheit 9/11. Film Český mír přichází do tuzemských kin 6. května. Stejně jako u Českého snu jde o dokumentární komedii, jejímž objektem se tentokrát stalo veškeré dění okolo plánu na výstavbu amerického radaru v Brdech. „Český mír zblízka s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané,“ vysvětlují oba tvůrci. Ve filmu uvidíte Baracka Obamu, George Bushe, Mirka Topolánka i Tomáše Klvaňu, Jana Neorala, Ivana M. Jirouse, mírové aktivisty, obyvatele Brd a také ochočeného divočáka Jonáše. Navštívíte Oválnou pracovnu Bílého domu, Pentagon i paseky v okolí brdské kóty 718. Více informací na www.ceskymir.cz. Českému míru se dostává pozitivních ohlasů nejen z druhého břehu Atlantiku. Snímek již absolvoval dvě předpremiérové projekce - v brdské obci Trokavec a na festivalu českých filmů Finále v Plzni, kde se setkal s kladným přijetím i u českých kolegů režisérů. Například Jiří Krejčík nazval film „obrovským dokumentem“ a ocenil nesmírné úsilí tvůrců zobrazit pravdu. Pro Jiřího Svobodu „tento dokument rehabilituje filmovou řeč“ a poblahopřál režisérům. Miroslav Janek se pro změnu „dobře bavil“. Spisovatelce Lence Procházkové se dokument líbil a ohodnotila ho jako „snímek, který není o vyváženosti, ale o hledání pravdy“. Pro Jana Neorala, starostu obce Trokavec, „stojí Český mír o dvě třídy výše než Český sen a předčil jeho očekávání“. Britské listy přinesly několik ohlasů. Například od Jana Bruknera, který píše, že „zcela jistě film stojí za zhlédnutí. Troufám si tvrdit, že se jedná o dokument, který nemá u nás obdoby.“ Ivan Jáchim, ředitel festivalu Finále, zde o snímku píše, že „...na příběhu stavby radaru v Brdech především vidíme strhující diagnózu naší společnosti snažící se žít dvacet let v demokracii, poté co několik generací tohoto národa nepoznalo nic jiného než život v totalitním režimu (někdy s větší, jindy s menší mírou represe). A není to diagnóza vůbec lichotivá – padni komu padni.“
Čtěte dále
Tobruk, český válečný film světového formátu
Martha Issová: Byla nadějná, nyní je úspěšná
Katyň
Paul Newman: Obyčejný chlap s modrýma očima
Loď bláznů připluje s festivalem MOFFOM
Jan Hřebejk: Muž, který se trefil českým divákům na hlavičku
Jiří Macháček: Zpívající herec a hrající zpěvák
Milovaný i odmítaný Michal Viewegh ve filmu
Peter Greenaway otevírá brány Rembrandtovy doby
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře



