Otakar Vávra: Sté narozeniny v náruči sexy žen
Je autorem tří experimentálních snímků a více než osmi desítek scénářů, na nichž spolupracoval s největšími literáty své doby. Natočil téměř padesát celovečerních hraných filmů, které patří mezi klenoty české kinematografie. Nelze opomenout ani jeho činnost pedagogickou, jíž se na pražské FAMU věnoval do loňského roku – mezi jeho žáky patřily osobnosti jako Evald Schorm, Věra Chytilová, Jiří Menzel či Miloš Forman. Otakar Vávra.
Zařazeno do rubrik: FILM, Portrét
Přestože v těchto dnech oslavil osmadevadesáté narozeniny, nikdo by mu tento věk nehádal. Možná i proto, že na rozdíl od svých vrstevníků, kteří by takto významné jubileum slavili s pravnoučaty u rodinného krbu, Otakar Vávra zamířil se svou životní partnerkou, režisérkou Jitkou Němcovou, na pohádkový ostrov Barbados. Legenda české kinematografie se již nyní těší na to, až zde pod palmami přivítá v náruči pohledných žen sté narozeniny.
Otakar Vávra se narodil 28. února 1911 v Hradci Králové. Dříve než se jeho kroky začaly ubírat směrem umění, vystudoval architekturu. Nicméně již v průběhu vysokoškolských studií spolupracoval s filmaři – nejprve ve sféře dokumentární, posléze experimentální. Jeho vůbec prvním filmem se stala Filozofická historie, snímek, který natočil v roce 1937. Následoval historický velkofilm Cech panen kutnohorských, kde si mimo jiné zahrála Zorka Janů, sestra Lídy Baarové. Janů se ovšem objevila i v dalších Vávrových filmech – ať již v Podvodu s Rubensem, či Pacientce doktora Hegela. Její sestra naproti tomu zazářila kupříkladu v dílech Panenství nebo Dívka v modrém.
Po únoru 1948 se Vávra rychle přizpůsobil nové situaci a začal točit snímky, které buď oslavovaly nový režim, nebo podporovaly interpretaci české historie. Z ní potom vzešla zejména husitská trilogie: Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Narůstající liberálnost v 60. letech podnítila Vávru k tvorbě děl majících výraznou uměleckou hodnotu. V této souvislosti nelze opomenout Romanci pro křídlovku a především trezorový snímek Kladivo na čarodějnice. Po sametové revoluci se česká kinematografie potýkala se stále většími problémy. Především s tím, že stát ji přestal dotovat. Vávrovým doposud posledním dlouhometrážním filmem tedy zůstala Evropa tančila valčík.
FILMOGRAFIE
Světlo proniká tmou 1931
Žijeme v Praze 1934
Listopad 1935
Velbloud uchem jehly 1936
Panenství 1937
Filozofská historie 1937
Na 100 % 1938
Cech panen kutnohorských 1938
Dívka v modrém 1939
Humoreska 1939
Kouzelný dům 1939
Maskovaná milenka 1939
Pacientka doktora Hegela 1940
Podvod s Rubensem 1940
Pohádka máje 1940
Turbína 1941
Okouzlená 1942
Přijdu hned 1942
Šťastnou cestu 1943
Rozina sebranec 1945
Vlast vítá 1945
Cesta k barikádám 1946
Nezbedný bakalář 1946
Krakatit 1947
Předtucha 1947
Láska 1949
Němá barikáda 1949
Nástup 1953
Jan Hus 1954
Jan Žižka 1955
Proti všem 1957
Občan Brych 1958
První parta 1959
Policejní hodina 1960
Srpnová neděle 1960
Noční host 1961
Horoucí srdce 1962
Zlatá reneta 1965
Romance pro křídlovku 1966
Třináctá komnata 1968
Kladivo na čarodějnice 1969
Dny zrady 1973
Sokolovo 1974
Osvobození Prahy 1976
Příběh lásky a cti 1977
Temné slunce 1980
Putování Jana Ámose 1983
Komediant 1984
Oldřich a Božena 1985
Evropa tančila valčík 1989
Moje Praha 2003
Hlava kance (videoklip) 2006
Facebook
Jaggni to!
del.icio.usČtěte dále
Paul Newman: Obyčejný chlap s modrýma očima
Jan Hřebejk: Muž, který se trefil českým divákům na hlavičku
Jiří Macháček: Zpívající herec a hrající zpěvák
Milovaný i odmítaný Michal Viewegh ve filmu
Woody Allen: „Ve svém životě lituji jedině toho, že nejsem někdo jiný.“
Daniel Craig: První blonďatý James Bond
F. W. Murnau: 120. výročí narození režiséra Upíra Nosferatu
Angelina Jolie: Moderní ikona ženskosti
Sean Penn – nejlepší herec roku 2008
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře
