
Pevné pouto: Pokus Petera Jacksona státi se Timem Burtonem
"My name was Salmon, like the fish, first name, Susie. I was fourteen when I was murdered on December 6, 1973." Těžko si lze představit lepší větu ve snímku o životě a hlavně o tom, co nastalo po něm. Jenže jedna jediná dobrá věta skvělý snímek nedělá, a to ani v případě, kdy jej režíruje Peter Jackson.




| Autor: Jakub Ehrenberger | 21.3.2010 | přečteno 1517x | komentáře (1)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Sci-fi & Fantasy, Thriller, Drama, Recenze
Susie Salmon (Saoirse Ronan) je obyčejná čtrnáctiletá holka. Má dva mladší sourozence, dva normální rodiče (Mark Wahlberg a Rachel Weisz)a jednu trochu potrhlou babičku (Susan Sarandon). Do školy to má kousek, jen přes kukuřičné pole a dolů ulicí, a tajně sní o lásce staršího hezouna Raye. Když už to však konečně vypadá, že ona taky není Rayovi lhostejná, do jejího života zasáhne někdo úplně jiný. Obrýlený bezdětný soused pan Harvey (Stanley Tucci) a jeho násilnické sklony.
Pan Harvey není žádný pouťový taškár, co by děti lákal na levná lízátka z výprodeje. Pan Harvey je profík a k dosažení svého cíle používá rafinovanější metody. Vlastně je to takřka lidumil. Dokonce dětem vybudoval skvělou klubovnu přímo po cestě ze školy. A Susie má tu výsadu být první dítě, které do ní vstoupí. Jenže lidumil pan Harvey má děti až příliš v lásce a nemůže přece Susie dovolit, aby tak skvělou klubovnu opustila. Alespoň ne živá.
Tohle se vám děti stane, když nebudete poslouchat rodiče, a necháte se vylákat téměř neznámými lidmi na opuštěná místa. Přijdete o to nejcennější, co máte. O život. Jenže tenhle snímek není o životě Susie Salmon, ale o tom, co následovalo po něm. O čase v meziprostoru.
Režisér Peter Jackson se společně se svými dvorními spolupracovnicemi Fran Walsh a Philippou Boyens pustil do filmového zpracování románu americké spisovatelky Alice Sebold. Společně s výše jmenovanými ke snímku napsal podle knižní předlohy scénář, vybral si představitelku hlavní role, a pak mu někdo zavolal, že Tim Burton točí Alenku a že jejich filmy budou mít v některých částech světa premiéru zhruba ve stejnou chvíli. Peter tedy zaklel a nejspíš si řekl, že musí Tima Burtona překonat. Svůj film tím však pohřbil.
Při sledování Pevného pouta se nezbavíte pocitu, že takhle ten příběh vůbec myšlený nebyl. Místo působivého psychologického dramatu s prvky fantasy totiž po chvilce začnete uvažovat, jestli vám náhodou něco nepřimíchali do popcornu. Imaginativní krajinky, digitální efekty všude, kde se jen něco leskne a příběh, který v tu chvíli jede po jiné koleji a vzdaluje se vám rychlostí, s jakou Jackson nakládá další a další efekty. Zřejmě nadšen prací počítačových techniků Jackson zcela zapomíná, že divák by především měl chytit slinu po samotném ději, a ne se jen opájet u ptáků, co se mění v listí, nebo listí, co se mění v ptáky. Nehledě na to, že ne všechny digitální efekty jsou technicky stoprocentní, když už nejsou rovnou zbytečné.
Společně s nestabilním scénářem se hroutí celý snímek. Jako ztrouchnivělý dřevěný altánek v záhrobí, kde je to mimochodem děsně prima. Samí motýlci a snové krajinky a jedna kamarádka, se kterou si můžete hrát, povídat si, ale jinak je ve snímku úplně zbytečná a její roli by klidně s trochou snahy zahrál i plyšový králík. Jenže ostatní postavy na tom nejsou o moc lépe. Potrhlá babička-alkoholička dělá z rozjetého dramatu komedii, rodiče Susie jsou na pokraji zhroucení, aniž byste to ze snímku doopravdy cítili, a tak jedinou postavou, které to všechno věříte, je pan Harvey.
Stanley Tucci předvádí výkon hodný mistra a podivínskému sousedovi vdechuje tolik uvěřitelnosti, že byste se kvůli němu klidně i odstěhovali ze sousedství. Přitom však zůstává v mezích uvěřitelnosti, a tak se alespoň v kinosále dočkáte nějakého toho strachu, když už si ostatní emoce vzaly dovolenou.
Škoda. Slibný námět snímku zabíjí Jackson přemírou nadbytečných digitálních efektů a absolutní žánrovou volností. Po celou dobu v sedačce vám totiž nebude vůbec jasné, jestli se díváte na duchařský thriller, rodinné drama, srdcervoucí romantiku nebo odvar z komedie. Pevné pouto se nejspíš snaží být vším tímto dohromady. Jenže co vcelku funguje u Harryho Pottera, bohužel nešlape každému filmu a příběh Susie Salmon takovým snímkem je. Jediné, v čem vás Peter Jackson uvtrdí, je fakt, že bavit se s cizími není vždycky košer. Zvlášť na kukuřičném poli.
Pevné pouto (The Lovely Bones)
USA / VB / Nový Zéland 2009, 121 min
Drama / Fantasy / Thriller
Režie: Peter Jackson
Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson, Alice Sebold (román)
Hudba: Brian Eno
Hrají: Saoirse Ronan (Susie Salmon), Stanley Tucci (pan Harvey), Rachel Weisz (máma Susie), Mark Wahlberg (otec Susie), Susan Sarandon (babička) a další
Čtěte dále
Peter Greenaway otevírá brány Rembrandtovy doby
Prosincová filmová nadílka: Austrálie, Sněženky a machři a Muzikál ze střední 3
Rallye smrti: Poctivá injekce adrenalinu
Česká pohádka: Specifický žánr v kontextu doby
Co ještě nevíte o Pretty Woman, Pyšné princezně či Mrazíkovi
Vánoce, Vánoce přicházejí!
Vánoční nadílka nových českých pohádek
Star Trek: Teaser, trailer a fotografie
Harry Potter a Princ dvojí krve – hlavní důvod, proč jít v létě do kina
Komentáře
Nikola:
Predmet: Předmět | Datum: 29.7.2010 15:33můj názor je,že to je úžasný film.viděla jsem ho jen jednou,ale chtěla bych ho vidět ještě znova.Podle mého názoru tento film lidem ukáže že život se dá během okamžiku zničit celé rodině.Po tomto filmu jsem si uvědomila jak je život vzácný a jak nemůžu všem lidem věřit.Tento film by měli vidět všechny děti tak od 13 let protože v tomto věku začínají třeba stopovat a moc věřit lidem(věk kdy už rodiče nemají takový vliv na děti)Mám hodně kamarád











