
Quentin Tarantino: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Pulp Fiction. Kritiky i filmovými fanoušky jeden z nejlépe hodnocených snímků novodobé kinematografie. Perverzní humor, řada kvalitních hollywoodských herců, skvělé dialogy a v neposlední řadě i nějaká ta krev. Jestli existuje seznam snímků, které nebudou nikdy zapomenuty, tenhle je na jednom z předních míst.




| Autor: Jakub Ehrenberger | 31.8.2009 | přečteno 961x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Krimi, Thriller, Drama, Komedie, Z filmového archivu, Recenze
Vincent: ... A víš, jak říkaj čtvrtlibráku se sejrem v Paříži?
Jules: Oni mu neříkaj čtvrtlibrák se sejrem?
Vincent: Ne, maj tam metrickej systém, věděli by kulový, co je to čtvrtlibrák.
Jules: Tak jak teda?
Vincent: Říkaj mu Royale sýr.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí vznikly v roce 1994, dva roky po uvedení podobně laděné kriminálky Gauneři, která Quentina Tarantina vystřelila mezi nejoblíbenější režisérská a scenáristická jména 90. let. Samotný příběh snímku vznikal někde v ústraní amsterdamské kavárny, kde Quentin Tarantino po úspěchu Gaunerů pobýval. Se scénářem mu stejně jako při předchozím snímku pomohl jeho dobrý známý Roger Avary.
Samotný příběh snímku sice není nijak těžko uchopitelný, dělí se však na několik samostatných příběhů, které se prolínají víceméně volně. Všechny však mají jeden společný znak – týkají se druhořadých gangsterů z losangeleského podsvětí.
Jules: Já jsem uši, a ty jsi až po uši v hovnech.
První událostí je fuška pistolníků Julese (Samuel L. Jackson) a Vincenta (John Travolta) pro místního bosse Marselluse Wallace (Ving Rhames). Vincentovi, který je nasáklý historkami z Evropy, v níž poslední roky pobýval, a Julesovi, jehož úchylkou je odříkávání oblíbené citace z Bible (mimochodem ta byla původně součástí scénáře k Od soumraku do úsvitu), vystřílení několika podrazáků rozhodně problém nečiní, vezmou tajemný kufřík a s jediným přeživším srábkem sednou do auta a šlápnou na plyn. Po cestě se ale dostanou do komplikací a musejí se i ukrýt u Julesova známého Jimmieho (sám Quentin Tarantino). Jejich zaměstnavatel Marsellus jim k Jimmiemu k jejich veliké radosti posílá ostříleného profíka Wolfa s tváří Harveyho Keitela, který si s celou šlamastykou určitě bude vědět rady.
Neméně zajímavý je part, v němž kromě již zmiňovaného Marselluse hraje prim i boxer Butch Coolidge (Bruce Willis). Butch už rozhodně není nejmladší, ale pořádnou ránu ještě dát umí. Marsellus by ale rád, kdyby šel v pátém kole k zemi, za což boxerovi taky slušně zaplatí. Butch navzdory přesvědčení všech ale není žádná guma a sám se domluví s několika bookmakery na vlastním kšeftě. Neuposlechnutí Marselluse Wallace se však platí smrtí.
Marsellus Wallace: ... Zmizíš z tohodle města. Hned teď. Když zmizíš, budeš zmizelej, nebo tě zmizim já.
Do podobně nepříjemné situace se namočí i Vincent, který dostal od šéfa za úkol vyvést jeho sličnou manželku Miu (Uma Thurmanová) na jeden příjemný večer někam ven, aby se doma sama nenudila. Oba dva účastníci se baví velice dobře, což Vincenta trochu znepokojuje. Jak sám říká, nedopustit pletky s Miou, to je pravá zkouška jeho loajality. Jak malicherně by nejspíš jeho problém vypadal, kdyby tušil, že bude tentýž večer Miu muset probodnout hrotem jehly, aby do ní narval dávku adrenalinu.
Posledním stavebním kamenem snímku je pak part dvojice zlodějíčků, Pumpkina (Tim Roth) a Honey Bunny (Amanda Plummer). Část psaná hercům přímo na tělo zahajuje a uzavírá celý snímek, přičemž se k jejich přepadení restaurace nachomýtnou i staří známí Jules s Vincentem. Ti se tentokrát musejí smířit s rolemi obětí. Tak tvrdí chlapi si to samozřejmě líbit nenechají.
Pulp Fiction je po všech směrech kultovní dílo, které viděl i ten nejposlednější filmový nadšenec. Skvělý scénář plný lehce ujetých civilních dialogů dal fanouškům spoustu stále citovaných sekvencí, vysloužil svému tvůrci zatím jeho jediného Oscara a především pobavil způsobem, který se dodnes snaží mnozí méně úspěšní filmaři napodobit.
Tarantino vymačkal z mnohých herců jejich životní výkony, které Samuelu L. Jacksonovi a Umě Thurmanové vynesli jejich jediné dosavadní nominace na Oscara, Johnu Travoltovi zase jedinou nemuzikálovou roli, která jej patrně přežije. A proč vlastně ne? Pulp Fiction je snímek, který si stejně dobře budou moci za dvacet let pustit i nynější mimina. Jestli z něj něco zestárne, pak jedině tištěné novinové recenze, které na snímek pěly chválu před patnácti lety. Alespoň se ten zežloutlý papír bude víc podobat původnímu „pulp fiction“, pokleslé literatuře vytištěné na hrubém neupraveném papíře.
Fabian: A čí je vlastně tahle motorka?
Butch: To je chopper, lásko.
Fabian: A čí je ten chopper?
Butch: Zeda.
Fabian: Kdo je Zed?
Butch: Zed je mrtvej, lásko. Je mrtvej.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction)
Drama / Komedie / Krimi / Thriller
USA 1994, 154 min
Režie: Quentin Tarantino
Scénář: Quentin Tarantino, Roger Avary
Hudba: různí interpreti
Hrají: John Travolta (Vincent Vega), Uma Thurman (Mia Wallaceová), Samuel L. Jackson (Jules Winnfield), Bruce Willis (Butch), Ving Rhames (Marsellus Wallace), Harvey Keitel (Winston Wolfe), Quentin Tarantino (Jimmie Dimmick) a další
Čtěte dále
Výměna: Boj osamocené matky se zlem
Po přečtení spalte - komedie, která nenadchne, ale ani neurazí
Kurýr 3: Jason Statham na cestě do východní Evropy nenabízí nic nového
Gran Torino: Clint Eastwood hájí spravedlnost jako zamlada
Andělé a démoni – lehce nadprůměrný akční thriller s celou řadou chyb
Batman potírá zlo v Gothamu už sedm desetiletí
Batman 3 s Christopherem Nolanem nebo bez něj?
Hodinu nevíš: Heparinový vrah na stříbrném plátně
Někdo to rád horké aneb Billy Wilder nejen coby autor komedií
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře











