
Sean Penn jako Harvey Milk vás chce získat pro svou věc
Při své minulé nominaci na Oscara za nejlepší režii filmu Dobrý Will Hunting odešel Gus Van Sant s prázdnou. Jeho zatím poslední snímek Milk patří s osmi nominacemi (včetně té za nejlepší režii i film) mezi žhavé kandidáty cen Americké akademie.




| Autor: Hana Oherová | 20.2.2009 | přečteno 556x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Drama, Recenze
Harvey Milk se v 70. letech stal prvním mužem v kalifornské veřejné správě, který se otevřeně hlásil ke své homosexuální orientaci. Gus Van Sant se ve svém filmu zaměřuje nejen na jeho osobu, ale také na celé hnutí, které jeho zvolení a následné působení ve veřejné fuknci ovlivňovalo. Zpočátku spíše volnomyšlenkářské seskupení se postupem času změnilo v organizovaný útvar, který bojoval za lidská práva gay menšiny. A společně s ním se proměňoval i Harvey Milk. Zpočátku nejistý čtyřicátník, jenž svou orientaci tajil, se postupem času stal bohémem, který byl otevřený všem možnostem, a nakonec seriózním kandidátem, jemuž začalo docházet, jak tvrdou bitvu bude muset vybojovat.
Sean Penn zvládá všechny polohy své postavy na výbornou. Jeho projev není ani trochu škrobený či násilný, naopak se vyznačuje jistou uvolněností a osobitým nadhledem, který si jako Harvey udržuje i v napjatých chvílích. Ostatní herecké výkony jsou Pennovým charizmatem zastíněny a zůstávají spíše v pozadí. Z plejády mladých talentů (Emile Hirsch, James Franco, Diego Luna) tedy nakonec vyčnívá pouze Josh Brolin (Tahle země není pro starý), který zde na malém prostoru dokázal vytvořit děsivý obraz zla. Jeho postava je v naprostém protikladu k sympatickému Milkovi a scény, kdy jsou oba aktéři společně na plátně, vynikají nad ostatní právě svou atmosférou, jež dává tušit tragickému konci.
Gus Van Sant při budování dojmu, že to, co se odehrává před divákovýma očima, je reálné, nespoléhal pouze na civilní herecké výkony. Polodokumentární styl, jímž je Milk natočen, využívá záběry z fikčních reportáží, přímých přenosů z jednání nebo debat v televizi. Časté použití ruční kamery navozuje pocit amatérských videozáznamů pořízených členy hnutí, který je umocňován zapojením statických fotografií do filmu. Všemu napomáhá samozřejmě také retrovýprava, kostýmy a make-up aktérů (mnohé z nich možná pod jejich novou fasádou ani nepoznáte).
Život Harveyho Milka je nesporně zajímavým příběhem, který pod vedením Guse Van Santa nikdy nesklouzne do formy únavně nudného (i když často poučného) školácky odvyprávěného životopisu, a to nejen díky zajímavému Seanu Pennovi, ale rovněž díky vizuální formě, jakou je podáván. A ačkoliv na samotném konci začne snímek zavánět filmovým patosem, není příliš těžké mu to odpustit. Vždyť i život je občas jedno velké klišé.
Milk
Drama
USA 2008, 128 min
Režie: Gus Van Sant
Scénář: Dustin Lance Black
Kamera: Harris Savides
Hudba: Danny Elfman
Hrají: Sean Penn (Harvey Milk), Emile Hirsch (Cleve Jones), Josh Brolin (Dan White), Diego Luna (Jack Lira), James Franco (Scott Smith) a další
Čtěte dále
Peter Greenaway otevírá brány Rembrandtovy doby
Podzimní trháky: Naštvaný Bond, Madagaskar 2 a španělský Woody Allen
Oko dravce, svižný výlet na hranici uvěřitelného
Juno: Hollywoodský lék na podzimní deprese s Oscarem za scénář
Nadine: Kariéra kontra mateřství
Marc Forster: Od Plesu příšer k nejnovější bondovce Quantum of Solace
Hlídač č. 47: Renč láká na první remake české kinematografie
Králova přízeň: Drama o ctižádosti, vášních a intrikách
Quantum of Solace, adrenalin s nádechem poetiky
Komentáře
Nejsou vloženy žádné komentáře







