Filmoláda.cz

| Autor: Jakub Ehrenberger | 5.4.2009 | přečteno 253x | komentáře (0)
Zařazeno do rubrik: FILM, Žánr, Akční, Drama, Recenze

Když točíte snímek o vzpouře, revoluci nebo třeba občanské válce, musíte si z té spousty hrdinů vybrat několik, na nichž svůj příběh veřejnosti demonstrujete. Ačkoliv pro Stuarta Townsenda, kterého coby herce známe z Ligy výjimečných (postava Doriana Graye) či Královny prokletých (upír Lestat), byla pozice režiséra a scenáristy něčím zcela novým, ani on nenaházel do snímku zbytečně příliš mnoho obličejů. Pravda, možná je těch důležitých postav trochu víc, než jsme u podobných snímků zvyklí, přesto to podle mě jeho debutu nijak výrazně neuškodilo.

Jay (Martin Henderson – Torque: Ohnivá kola či Rytíři nebes) patří mezi známé aktivistické tváře. Účastní se každé významnější demonstrace lidu v zemi. Při jedné takové totiž přišel o život jeho bratr a vzpomínka na něj Jaye žene vpřed. Nepatří však k bezhlavě pochodujícím členům davu, ba naopak – snaží se zajistit, aby nikdo další nezaplatil za vyjádření svého názoru životem a je jedním z hlavounů vzpoury v Seattlu. Inu, charisma mu upřít rozhodně nelze, a tak se není čemu divit, že zaujme i neméně zkušenou demonstrantku Lou (Michelle Rodriguez). Třetího do party pak obstarává neustále dobře naladěný Afroameričan Django s tváří Andrého Benjamina (menší role v komedii Buď v klidu či Šarlotině pavučince). Tihle tři a několik dalších tvoří osu týmu, který kope na straně demonstrujících.

Z anonymního zástupu mužů zákona se režisér Townsend rozhodl vytáhnout holohlavého policistu Dalea (Woody Harrelson), jehož žena Ella (Charlize Theron) je v pátém měsíci těhotenství. Dale je sice kus chlapa a drsňák, ale na děťátko se samozřejmě těší. Dobře si však uvědomuje, že následující týden během sjezdu představitelů Světové obchodní organizace bude v centru Seattlu nejspíš pořádně horko. Starosta města (Ray Liotta) sice tvrdí, že ozbrojené složky jsou na demonstranty připravené, po prvotním setkání se s sílou a odhodláním odpůrců WTO se však i on přesvědčí o opaku.

Ústředním motivem snímku jsou samozřejmě demonstrace, které aktivisti připravili při příležitosti jednání WTO. Hned první den zástupy lidí způsobí po celém městě naprostý dopravní kolaps a mnozí představitelé jednotlivých členských zemí se ani nedostanou na plánované slavnostní zahájení. Policisté přitom mají jasně nařízeno, aby demonstrující nezatýkali ani jim jinak nebránili ve vyjádření jejich názoru, takže jejich možnosti jsou v tomto ohledu značně omezené. Situace se však samozřejmě vyhrocuje a možnost svobodně se vyjádřit, která je zakotvena i v ústavním právu, je ztrestána slzným plynem.

Nic samozřejmě nemůže situaci vyostřit rychleji než otevřené násilí. Zatímco anarchisté na straně demonstrantů začnou ničit výlohy obchodů a stěny domů, přetéká i trpělivost jednotlivých policistů a vysoce postavených politiků. Starosta Seattlu je donucen povolat Národní gardu a vyhlásit v centru města výjimečný stav. Ačkoliv většina aktivistů demonstruje bez násilí dále, z řad policie začínají pravidelně létat granáty se slzným plynem a velká část aktivistů, kteří jsou v dosahu mužů zákona, dostane obuškem po zádech nebo gumovým projektilem do hrudníku. První lidé také končí na policejních stanicích a všem je jasné, že na bitvu v ulicích Seattlu se jen tak nezapomene.

Vzpoura v Seattlu je sice natáčena na základě skutečných událostí, jednotlivé postavy a osudy, jak zní upozornění na počátku filmu, jsou však smyšlené. Podepsalo se to zejména na jejich trochu neuvěřitelném a Hollywoodem pokřiveném chování, které je pro americké filmy tak typické. Ačkoliv je Vzpoura v Seattlu nezávislým snímkem, této pasti ani ona neunikla. Jednotlivé příběhy tlačí na vaše city a celkové idealistické vyznění možná až příliš tluče na oční bulvy. To je však jen drobný nedostatek, který lze jednoduše přehlédnout.

Co je na akčním dramatu Stuarta Townsenda určitě sympatické, je dávkování, které pro svůj příběh zvolil. Překvapivě totiž diváka zbytečně neunavuje vysvětlujícím úvodem a raděj jej okamžitě vtáhne do děje. Tohle upoutání mu pak vydrží v podstatě až do závěrečných minut snímku, kdy už je nucen ve svém zdrcujícím podání trochu zpomalit a nechat příběh, aby poklidně doběhl za cílovou čáru. Film tak působí trochu jako okleštěná verze mnoha svých předchůdců, tím však jen získává na atraktivnosti. Irský rodák dokázal svůj režijní debut oprostit od většiny zbytečných scén a dodat mu tak na svižnosti, která v poslední době americké kinematografii možná trochu chybí. Důvěryhodnost svého podání se pak režisér snaží podpořit i autentickými záběry z roku 1999. Místy však tyto reálné scény, jakkoliv na pohled silné, až příliš výrazně čouhají z jednotlivých filmových sekvencí.

Možná Townsenda bude někdo kritizovat za to, že jeho snímek má příliš velký záběr a mnoho vedlejších postav, jejichž příběhy scénář zbytečně nadále rozvíjí, mně to tak ale nepřipadlo. Podle mě dokázal tenhle debutant své podání vcelku ukočírovat a v konečném důsledku tak vznikl velmi dobře natočený a kompaktní film. Přiznám se, že nevím, zda nám v některých věcech scénář nemaže med kolem pusy, bez ohledu na jeho historickou věrohodnost si však po odchodu z kina budete určitě říkat jediné: „Bože, je opravdu možné, že se tohle stalo v tak svobodné zemi, jako jsou Spojené státy americké?“

Vzpoura v Seattlu (Battle in Seattle)

Akční / Drama

USA / Kanada / Německo 2007, 99 min

Režie a scénář: Stuart Townsend

Hudba: Neil Davidge

Hrají: Martin Henderson (Jay), Michelle Rodriguez (Lou), Woody Harrelson (policista Dale), Charlize Theron (Daleova žena Ella), Ray Liotta (starosta), André Benjamin (Django) a další

Facebook Jaggni to! del.icio.us